Fotky: https://www.dropbox.com/sh/55vz8e5hx2ye4cb/AAALurh1oMeog_AMS4YGBuuga?dl=0
do 18.5.2016
Viz Kostarika
19.5.2015, den 117
Puerto Viejo de Talamanca-Bocas del Toro
Autobusem jsem odjel k Panamské hranici. Cestou jsem potkal dvě Češky, které mířily na stejné místo jako já, souostroví Bocas del Toro. Na hranicích byla většina procedur docela běžných, jen na Panamské straně nekompromisně vyžadovali potvrzení o dopravě ze země. Češky hranice trochu podcenily, neměly dost peněz, takže byly rády, že si ode mne mohly půjčit několik dolarů. Na druhé straně se podařilo usmouval levnou cestu minibusem až do přístavu. Tam jsme přestoupili do člunu a odpluli na hlavní ostrov souostroví. Ve vesnici jsem měl rezervován hostel, Češky se tam ubytovaly také. Večer jsme strávili v hostelovém baru a bavili se o cestování.
20.5.2015, den 118
Bocas del Toro
Ráno pršelo a nepřestávalo. Opět se nedalo nic dělat, znovu jsem tedy měl čas na zpracování fotek a podobné věci. Lehce jsem se prošel po městě. Večer pršet přestalo, takže jsem se trochu prošel i po zbytku ostrova, ovšem karibské pláže nejsou v tomto počasí nic moc. Doufám, že zítra bude aspoň trochu lépe, takže jsem si zamluvil výlet lodí po okolních ostrovech.
21.5.2015, den 119
Bocas del Toro
Přišel jsem na molo a dozvěděl se, že se několik lidí z výletu odhlásilo a zbyli jsme jen dva. Může nám vrátit peníze nebo zaplatíme dvakrát víc. Obojí stojí za houby, nakonec však lodníka napadlo, že nás odvede k jiné cestovce. Tam nás naložili do člunu a začali jsme objíždět další mola a nabírat cestující. Pak jsme přestoupili na jiný člun a pokračovali v tomtéž. Přepluli jsme na další ostrov a zpět, naložili další lidi a totéž zopakovali ještě jednou. Trvalo to dlouho, ale nakonec jsme skutečně odjeli. První zastávkou byla zátoka, kde jsme pozorovali delfíny. Bylo jich tam docela dost a občas i vyskočili do vzduchu. Pak jsme dopluli do restaurace na malém ostrůvku, kde jsme si objednali oběd. Pokračovali jsme na ještě menší ostrůvek, kde mimo lesa a pláže kolem dokola nebylo vůbec nic. Celý se dal obejít během hodiny. Během této zastávky naštětstí přestalo pršet. Pak jsme pokračovali ke korálovému útesu šnorchlovat. K vidění bylo docela velké množství pestrobarevných korálů. Poté jsme se vrátli do restaurace na oběd. Odpoledne už zbývalo jen doplout k ostrovu s velkým nožstvím lenochodů a pak k malinkému ostrůvku obkopenému mořskými hvězdicemi. Večer v hostelu mi spolubydlící nabídli jít na party na sousedním ostrově, dostupném vodním taxi. Zpět jsme se vrátili až nad ránem.
22.5.2015, den 120
Bocas del Toro-Lost and Found
Ráno bylo docela pomalé, bavil jsem se se spolubydlícími, pomalu si zabalil a pak odjel zpět na pevninu. Tam jsem se vyhnul všudypřítomným taxi a šel na autobus pěšky. Přes zajímavě rozpadlou vesnici, špinavou a plnou odpadků.
Na místě už čekal autobus, který mě odvezl do vnitrozemí. Mým cílem byl hostel Lost and Found, který stojí v horách, uprostřed lesů. Po třech hodinách jízdy jsem si naštěstí všiml cedule, že jsme na místě, protože na mě pomocních v autobuse zapomněl. Od silnice jsem stoupal malinkou cestičkou vzhůru do kopce, až jsem došel na místo. Velká zahrada posetá domečky. Ubytoval jsem se a seznámil se spolubydlícími. Skoro všichni jsou Němci, takže mám dnes večer dobrou příležitost procvičit si jazyk. Večer končíme ve zdejším malinkém baru.
23.5.2015, den 121
Lost and Found
Společná snídaně. Potom jsme v osmi lidech odjeli do sousední vesnice, kde se nachází malinký kaňon. Skvělé místo pro koupání a skákání do vody. Navíc dneska výjimečně nepršelo. Zde jsme strávili podstatnou část dne. Pak už jen busem zpátky, nahoru do hostelu a na společnou večeři. Po ní následovala návštěva kinkadžu, kterého zde chovají a který přes den spí. Večer jsme hráli karty v baru.
24.5.2015, den 122
Lost and Found
Dnes jsme se šli projít po stezkách, které vedou v lese nad hostelem. Po strmé cestě jsme nejprve došli na skvělou vyhlídku. Pak jsme viděli obrovský široký strom, zkrz který se dalo na několika místech procházet (a dokonce i houpat se skrz něj na liáně). Pak jsme došli k řece protékající korytém s obrovských balvanů. Kolem ní jsme pokraočovali dále, kolem dalšího kaňonu. Zde ovšem začalo silně pršet, takže jsme se vrátili zpět. Udělali jsme si oěbed. Odpoledne jsem se sbalil a šel na silnici čekat na autobus do mé další destinace. Nic nejelo. Čekal jsem dvě hodiny v dešti a nic. Během té doby přišli další ubytovaní, kteří jeli stejným směrem. Setmělo se a my se vrátili do hostelu. Tam jsme se dozvěděli, co se stalo: protestující indiáni zabarikádovali silnici a nic neprojede. Nezbývá tedy, než neplánovaně strávit další noc zde.
25.5.2015, den 123
Lost and Found-Boquete
Vstal jsem brzy a šel na první autobus do města David. To se povedlo. V nádražním bufetu sjem se nasnídal a pokračoval do hor, do vesncie Boquete. Po ubytování jsem se podíval po vesnici na možnosti výletů. Moc toho teď mimo sezónu není. Dostal jsem však doporučení podívat se na vodopády v kopcích za vesnicí. Jel jsem autobusem mezi políčky se zeleninou. Od silnice pak přes visutý most a do kopce. Došel jsem k domečku obkopenému květinami, ke vybírali vstupné. Odtud rozblácenou cestou hustým lesem (a hustým deštěm) vzhůru podél potoka. Viděl jsem všechny tři vysoké vodopády. Nakonec jsem se vrátil na silnici a pokračoval po ní směrem k místu, odkud měl odjíždět autobus. Teď však přišla skutečná průtrž. Schoval jsem se pod strom, když mi zastavilo auto a odvezlo mě do vesnice. Jeli v něm Francouzi, kteří začali cestu až v Uruguayi. Pak jsem se vrátil do hostelu a udělal si večeři. Moc lidí tam nebylo, dokonce tak málo, že když odešla recepční, byl jsem tam úplně sám.
26.5.2015, den 124
Boquete-David
Brzy ráno jsem odjel do města David, dopravního uzlu, a odtud dalším autobusem do hor, do vesnice Cerro Punta. Tím jsem objel celou sopku tyčící se nad Boquete. V plánu jsem měl vrátit se pěšky lesem po stezce Los Quetzales, prý nejhezší v Panamě. Cesta druhým autobusem byla velmi pomalá, pořád někdo nastupoval a vystupoval, každých pár metrů. Na konci mě zavezli k silnici vedoucí ke stezce. Ve vesnici bylo mnoho evropsky vyhlížejících domů se strmou střechou a muškáty na oknech. Okolní krajina byla poseta políčky se zeleninou. Stoupal jsem silnicí malinku vesničkou, po chvíli mi někdo zastavil a odvezl mě na její konec. Odtud pokračovala cesta až do průsmyku o 500 metrů výš. Začal liják. Nahoře u vstupu do parku jsem teoreticky měl platit vstupné, ale nebylo komu. Šel jsem úzkou stezkou, která se místy měnila v potok, hustým mlžným lesem. Okolí bylo pěkné, ale silný déšť moc příjemný nebyl. Cestou se objevilo několik potoků, přes ktré vedly mostky, ovšem největší řeku jsem musel přebrodit. Na konci cesty jsem po několika kilometrech chůze po silnici potkal autobus, který mě odvezl zpět do centra Boquete. V hostelu jsem se sbalil a odjel zpět do Davida. Tam jsem se na autobusovém nádraží navečeřel a počkal na noční spoj do hlavního města.
27.5.2015, den 125
Panama
Po rozednění jsem byl na nezvykle moderním autobusovém nádraží. Nepršelo, nad mrakodrapy vycházelo sluníčko. Pokračoval jsem novým metrem do hostelu. Cestou mě příjemně překvapila absence semaforů a většinou i přechodů přes silnici, velmi dobře to tu funguje. Ke snídani tu mají palačinky "udělej si sám". Pak jsem odjel do centra. První zastávkou byl rybí trh. Tam jsem měl skvělý oběd a na závěr ještě lepší ceviche. pak jsem podél nábřeží pokračoval do starého města. Podél panoramatumrakodrapů na břehu moře. Zbytek dne jsem strávil procházením se úzkými uličkami starého města. Občas zapršelo. Míísto lehce připomínalo Kubu kontrastem mezi pečlivě opravenými domy a úplnými ruinami. Hodně času jsem také strávil v muzeu Panamského kanálu.
28.5.2015, den 126
Panama-Portobelo
V hostelu jsem nechal batoh a z hlavního autobusového nádraží odjel napříč šíjí ke Karibskému pobřeží. S jedním peřestupem jsem dojel do vesničky Portobelo. Ta bývala největším přístavem Střední Ameriky a dodnes je tu zachováno mnoho pevností. Ubytoval jsem se v jediném hostelu provozovaném několika námořníky. Většinu dne jsem strávil procházením po vesnici, návštěvou pevností a schováváním se před lijákem. K obědu jsem měl jakousi rybu. Také jsem vylezl na zříceninu věže s výhledem na zátoku plnou jachet. Večeřel jsem v hostelu, kuchař byl zjevně nadšenec do asijské kuchyně, takže jsem měl malajské curry. Později večer několik lidí z hostelu šlo na náves provozovat ohňovou show, tak jsem se šel s nimi podívat.
29.5.2015, den 127
Portobelo-Panama
Ve vesnici jsem počkal na autobus do Colónu. Před příjezdem na terminál projížděl špinavými a rozpadlými ulicemi, takže jsem mohl vidět, jak vypadá město s nejhorší pověstí v Panamě. Autobusové nádraží by také soutěž krásy nevyhrálo. Přestoupil jsem na další autobus, směrem ke kanálu. Po cvhíli jízdy jsme kanál přejeli přívozem a já vystoupil u plavebních komor Gatún. Nejprve mi trvalo najít, kde je vstup do návštěvnického centra, pak začal tradiční liják. Nakonec jsem se dozvěděl, že musím přejít otočné mostky na druhou stranu kanálu. V návštěvnickém centru jsem z několika pozorovacích plošin pozoroval lodní provoz. Ohromil mě zejména pohled na to, jak malá mezera je mezi největšími loděmi a okraji komor. Nakonec jsem došel pěšky k přehradě, která vytvořila jezero Gatún, další důležitou část kanálu. Odtud už jsem pak odjel zpět do Colónu a dále do hlavního města, Panamy, a vrátil se do hostelu.
30.5.2015, den 128
Panama
Pěšky jsem došel na upravené nábřeží a prošel si vlkou část jeho délky. Pak jsem opět skončil na rybím trhu. Pak jsem pokračoval dále ulicemi až do modernějších částí města, kde jsem se toulal mezi mrakodrapy. Pak začalo pršet a silný déšť trval až do večera.
31.5.2015, den 129
Panama
Vstával jsem celkem brzy, nasnídal se, a sbalil poslední věci. Pak jsem dojel na autobusové nádraží a odtud odjel městským autobusem na letiště. Odtud jsem se vrátil domů.