Mates | Turecko 2022

17.9.2022, den 1
Istanbul

Nekonečná fronta na pasovku, autobus do města a pak metro. K ubytování jsem se dostal před půlnocí. Zjímavá čtvrť s ulicemi plnými venkovních restaurací.

18.9.2022, den 2
Istanbul

Procházel jsem si uličky města a pak navštívil Egyptský bazar. Navštívil jsem pár mešit, včetně Modré, která měla všude uvnitř lešení. Pak jsem přešel Galatský most kolem rybářů a dal si rybí kebab. Dál jsem se toulal uličkami a pak pozoroval západ slunce z věže Galata.
 
19.9.2022, den 3
Istanbul

Dnes jsem začal Velkým bazarem. Poté jsem si vystál frontu do Hagie Sofie. Tramvají jsem dojel ke hradbám a trochu se podél nich prošel. Nakonec jsem dojel do čtvrti Ortaköy, kde jsem fotil západ slunce u zdejší mešity a mostu.

20.9.2022, den 4
Istanbul-Ankara

Ráno jsem došel na zastávku vlaku Marmaray pod Bosporem. Na asijské straně jsem se nasnídal a přestoupil na vysokorychlostní vlak do Ankary. Trať byla celkem zajímavá. Střídaly se úseky 30 a 250 km/h. V cíli jsem našel stanici metra a pokusil se ho použít. To nebylo tak snadné. Jízdenku se mi ani nepodařilo koupit. Musel jsem aplait jízdné hlídači stanice, který mě skrz turniket pustil se svou kartou. Uložil jsem si batoh na autobusovém nádraží a vyrazil prohlédnout si mausoleum Atatürka. Po mém příchodu zrovna začal střídání stráží. Po prohlédnutí monumentálního areálu jsem navštívil muzeum anatolských civilizací a pak vystoupal na hrad s historickým centrem. Z hradeb byly pěkné výhledy na západ slunce nad městem. Pak jsem ještě rychle navštívil obrovskou mešitu Kocatepe. Návrat na autousák metrem byl opět komplikovaný. Vyzkoumat, jak zaplatit jízdné bez znalosti jazyka vůbec nebylo snadné. Večer už mě čekal jen odjezd autobusem na jih země. I ten se mírně zkomplikoval. Vyvedli mě z autobusu a důkladn zkoumali můj pas. K tomu si mě vyfotili i s telefonním číslem a to vše kamsi posílali. A vyzvídali leccos o mé cestě. Za koho mě asi měli?

21.9.2022, den 5
Sanliurfa

Příjezd do města Sanliurfa. Vyzkoumat, jak se odjede autobusem do centra. Rychle jsem si našel levný a příjemný hotel. Pak jsem se vrátil na autobusové nádrží a pokračoval minibusem do městečka Harran, kousek od syrské hranice. To je známé domy ve tvaru úlů. Naobědval jsem se a vyrazil k nim. Některé jsou upravené pro turisty a krásně vyzdobené, jiné se používají jako chlév. Už v nich nikdo nebydlí. Po procházce vesnicí jsem vylezl na hrad a pak si prohlédl ruiny staré mešity. Pak jsem se vrátil do města. Tam jsem si prošel trhy a uličky a narazil na římskou nekropoli v jeskyních. Večer jsem strávil u jezírka v areálu Balikligöl, který je proslaven jako rodiště proroka Abraháma.
 
22.9.2022, den 6
Sanliurfa

Ráno snídaně poblíž hotelu a pak na osmou do archeologického muzea. Odtud jsem pak o dvě hodiny později odjel autobusem na Göbekli Tepe. Toto místo je považováno za nejstarší chrám na světě, bod nula lidské civilizace. Po prolídce fascinujíích vykopávek jsem se vrátil do města. Prohlédl jsem si muzeum mozaik a pak park a jezírka ve dne. Prošel jsem si skvělý bazar a jeho upravená nádvoří. Uličkami města jsem vylezl na kopec, hrad byl bohužel zavřený. Nakonec jsem zašel na místní specialitu, Çiğ köfte, variaci na tatarák.

23.9.2022, den 7
Sanliurfa-Nemrut

Se dvěma přestupy a jedním obědem jsem dojel do vesničky v horách. Odtud jsem pokračoval stopem na vrchol hory Nemrut. V kamenné chýši u vrcholu jsem si nechal batoh. Pak jsem vystoupal a kochal se zdejšími známými kamennými hlavami. Na místě jsem zůstal do soumraku, pak mě vyhodili. Pod vrcholem jsem počkal, než vtšina lidí odjela a vrátil jsem se na vrchol. Stihnul jsem pár fotek před tím, než jsem uviděl blížícího se strážce. Vrátil jsem se do svého úkrytu a spokojeně přespal.

24.9.2022, den 8
Nemrut-Diyarbakir
 
Před východem slunce jsem opět vyšel na vrcholek. S davy turistů jsem si místo prohlédl a nafotil. Pak jsem sešel k silnici. Hned mi zastavilo auto. Cestou z hor jsme zastavili u mostu z římské doby. Z města jsem pak minibusy pokračoval do města Diyarbakir. Chytře mají autobusové nádraží 15 kilometrů od centra. Naštěstí mi hned někdo poradil, jak se tam dostat. Po ubytování jsem vyrazil do města. Úzké uličky starého města plné místního života. Včetně žen vařících na otevřeném ohni přímo na ulici. A k tomu mešity, hradby kolem celého města a zahrady podél řeky Tigris. Podvečer jsem vyrazil za město podívat se na historický most.

25.9.2022, den 9
Diyarbakir

Dnes jsem pokračoval v prohlídce města. Kostely, citadela, muzea. A také jsem se prošel po hradbách.

26.9.2022, den 10
Diyarbakir-Mardin

Podstoupil jsem zdlouhavou cestu na autobusák. Pak jsem minibusem přejel do města Mardin. Zase bus do centra. Po ubytování jsem navštívil infocentrum a pak se naobědval. Následovala procházka uličkami, mešitami, madrasami a trhy tohoto prastarého města postaveného ve strmém svahu s výhledy na pláně v Sýrii. Na večer jsem si našel skvělý výhled z opuštěné terasy jednoho z hotelů.   

27.9.2022, den 11
Mardin

Dnes jsem vyjel kus za město autobusem. Chvíli trvalo najít místo odjezdu, protože v posledních letech už potřetí přestěhovali autobusové nádraží a tohle jelo stejně odjinud. Vystoupil jsem u odbočky na vesnici Dara. Tam jsem pokračoval mezi políčky bavlníků dokud mi nezastavilo nějaké auto. Ve vesnici jsem si prohlédl zdejší římské ruiny a hrobky ve skalách. Návštěvu hlavní atrakce, podzemní cisteren, pokazilo to, že nešla elektřina, a tudíž i pěkné nasvícení. Pak jsem vyrazil zpět. Opět stopem a autobusem. Zbytek dne jsem strávil prohlídkou Mardinu.

28.9.2022, den 12
Mardin-Alqosh

V pět hodin jsem vstal a vyrazil na autobusové nádraží. Mělo odtud odjíždět něco ve směru Irák. A skutečně. Podél hranice Sýrie, kterou lemovaly řadyc plotů a zdí, jsme dojeli do města poblíž hranic s Irákem. Zjistil jsem, že odtud jede něco přímo přes hranice. Po chvíli přijelo auto. Vyjeli jsme, umyli auto, natankovali, dofoukli kola a pak konečně hurá na cestu. N hraničním přechodu jsem prošel řadou kontrol a pak si zaplatil vízum. Směnárna byla v jakémsi smíšeném zboží a kontrola očkování v kontejneru na dvorku. Na konci přechodu se cosi zaseklo. Řidič na hodinu a půl kamsi zmizel. Batoh jsem měl bohužel zamčený uvnitř auta. Nakonec jsme dojeli do města Zakho. Vyměnil jsem v pouliční směnárně peníze, koupil sim kartu a pkrátce si prohlédl zdejší historický most. Pak už jsem sdíleným taxi pokračoval do blízkého města Duhok. U zdejší univerzity jsem měl sraz se svým couchsurfingovým hostitelem. Ten mě odvezl do své vesnice Alhosh. Velice zajímavé místo. Obyvatelé jsou aramejsky mluvící křesťané. Prohlésl jsem si vesnici a pak jsme společně povečeřeli.

od 29.9.2022, den 13 a dále
Viz Irácký Kurdistán